Nedílnou součástí většiny rehabilitačních protokolů ve fyzioterapii zvířat je trénink propriocepce. Tento se provádí u zvířat s neurologickými a ortopedickými onemocněními, ale i u tréninku zvířat geriatrických, zvířat mladých při jejich pohybovém vývoji a také u psích sportovců.
Termín propriocepce vznikl z latinských slov proprius, což znamená něco vlastního a capere, což znamená vnímat. Proto propriocepce znamená vnímání vlastní polohy v prostoru při stání i při pohybu, včetně polohy končetin ve vztahu k sobě navzájem a k tělu jako celku. Je tedy zodpovědný za vnímání změn poloh trupu, končetin a hlavy (Millis D.L., 2014).
Nervový systém je tak schopen pomocí proprioceptivního systému zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla, které vzniknou pohybem a svalovou činností. Informaci podávají proprioreceptory uložené v kůži, svalech, šlachách, kloubních pouzdrech a periostu kostí. Rovnováha a správná pozice jednotlivých částí těla v prostoru je zajištěna přes reflexní oblouk, současně se informace dostane senzorickými drahami k mozečku (podvědomě) a do mozkové kůry (vědomě). Mozeček a motorická mozková kůra řídí zpětně centrální cestou správné svalové napětí a délku svalů nutnou k udržení těla v prostoru. Cílem je zvýšit nebo snížit svalovou aktivitu jednotlivých svalů, aby byla vytvořena rovnováha (Tomek A., 2019).
K poklesu propriocepce, až k úplnému deficitu propriocepce dochází při neurologickém onemocnění vlastních proprioceptivních drah, při imobilizaci (např. po ortopedických zákrocích), vlivem únavy a přibývajícího věku.
Vyšetření proprioceptivního systému je jednou ze součástí fyzioterapeutického vyšetření,ze kterého pak fyzioterapeut vychází při sestavování rehabilitačního plánu individuálně pro každého pacienta. Jednotlivá vyšetření, která nám pomohou zhodnotit proprioceptivní systém jsou:
- zhodnocení postoje
- postojové reakce (korekční zkoušky, repoziční zkoušky)
- hemistanding, hemiwalk – stání nebo chůze na jedné straně
- hopsání
- trakař
Trénink propriocepce v podstatě zahrnuje všechny cviky prováděné v rámci pohybové terapie. Cviky, kdy si zvíře musí uvědomit polohu všech částí svého těla v souvislosti s gravitací a se vzájemným postavením jednotlivých částí těla vůči sobě. Jsou to cviky v postoji, ale i při pohybu. U pacientů po úrazech a po poranění, jakož u pacientů po chirurgických zákrocích na pohybovém a nervovém aparátu zapojení jednotlivých cviků v rámci rehabilitačního plánu podstatně ovlivňuje fáze hojení. U ostatních zvířat toto ovlivňuje stupeň jejich dovedností (geriatrický pacient, štěně, sportující pes).
Hlavní úlohou fyzioterapeuta je dohlédnout, aby dané cviky byly prováděny správně a aby co nejvíce napodobovaly přirozený pohybový vzor. Nejčastěji se v souvislosti s tréninkem propriocepce uvádějí tyto cviky: stání s i bez podpory, udržování narušené rovnováhy, nácvik chůze, chůze do osmičky, cvičení na balónech, cvičení na trampolíně, cvičení na balančním trenažeru Physio-Swing, kavalety a chůze po schodech (Bokstahler B. 2019).
- Bokstahler B., Wittek K. et all.. Essential Facts of Physical Medicine, Rehabilitation and Sports Medicine in Companion Animals. VBS GmbH, 2019
- Millis D.L., Levine D.. Canine Rehabilitation and Physical Therapy. Elsevier, 2014
- Tomek A.. Neurologie psa a kočky do kapsy. Interaktivní seminář neurologie pro sestry. Vetfair 2019
MVDr. Renata Kvapilová, CertCAAPR
Veterinární ambulance
Dürerova 18
Praha 10